Podzimní závody

Mám za sebou rozporuplný podzim. Jel jsem na měsíc do Tater, kde jsem makal jak blázen. Měl jsem v plánu tři závody: MČR v krosu, Coursce de Escalade a v případě nominace ME v krosu.

Už když jsem jel z Tater na MČR, tak jsem se cítil divně. Nemocně, zadřeně… Ale to si člověk nepřipouští, protože musí být tvrďák že:D Takže v Dřítečí jsem vyběhl, první kolo dobré a pak konec. Motor se zadřel a já doběhl  na 4.místě.

Další týden mě čekal silniční závod v Ženevě a to už jsem tak ve středu věděl, že poběžím dobře. Odpočinul jsem si a trénink vypadal taky dobře. V Ženevě se běží tři kola. Část po asfaltce a část po kočičích hlavách v úzkých kopcovitých uličkách Vybojoval jsem 14.místo a běžel jsem o 12 vteřin rychleji než loni. Spokojenost byla na místě.

Následovalo ME v krose, které se letos konalo v Lisabonu. A zase výbuch, protrápené 62.místo. Doběhl jsem úplně zakvašený, po závodě jsem nemohl ani pořádně chodit. Trať byla dost členitá, vlastně buď, nahoru nebo dolů, žádná rovina.

Takže občas člověk dělá všechno správně a výsledek se přesto nedostaví. Ano, je to malinko frustrující, ale je třeba jít dál. Během prosince si odpočinu, zaběhnu si tradičně Silvestrovský běh v Peuerbachu a od ledna začne příprava. Po krátké úvaze jsem se rozhodl vynechal halovou sezónu a po delší úvaze jsem se rozhodl, že odjedu na dva měsíce do Keňi. Vlastně leden a únor pro mě bylo poslední roky nejhorší období. Kombinace zledovatělých cest, zimy a haly mi vždy přivodila zranění (výjimka rok 2017) a špatnou náladu. Tak jsem zvědav, co se mnou udělá nadmořská výška, strava a vůbec život v Africe.