Běh Lužánkami

V pátek jsem se vrátil z dvoutýdenního tréninkového kempu na Štrbském plese a hned následující den jsem se postavil na start 73.ročníku Běhu Lužánkami, abych si otestoval formu. V Brně panovala zima a místy foukal nepříjemný studený vítr. Závod byl situován do městského parku Lužánky a běželo se na cca 1500m okruhu, kde se střídal asfalt, kočičí hlavy a hlinito-štěrkovité cestičky.

Od  začátku jsem se pohyboval na čele s Ukrajincem Oleksanderem Matviychukem, který se v druhém z pěti okruhů vytvořil několikavteřinový náskok, avšak nikoli rozhodující. Zhruba v polovině závodu jsme začali předbíhat běžce o kolo a člověk si musel hledat správnou cestu, aby nedošlo ke kolizi. Jakmile jsem vbíhal do cílové rovinky, zkusil jsem ještě zafinišovat a ač jsem se dosti přibližoval k Ukrajinci, na vítězství to nestačilo a prohrál jsem o vteřinu v čase 23:12 min.

Převažují však pozitivní pocity, cítil jsem se skvěle a nohy jakoby ani nepociťovaly únavu z tatranských kopců. Ono taky, když člověk běhá ve vyšší nadmořské výšce, kopcích, sněhu a ledu, tak mu přijde, že na suché a takřka rovné cestě doslova letí.  Zato jsem pořádně vymrzl. Určitě jsem rád, že jsem se mohl zúčastnit závodu, který má tak dlouhou historii a snad se ještě někdy  v budoucnu postavím na start. Teď si pár dní oddychnu a pořádně zregeneruju a pustím se znovu do práce. Myslím, že jde vše správným směrem.