Slezský maraton

V sobotu 17. srpna se konal již druhý ročník Slezského maratonu v Dolní Lomné. Letos se až na pár drobných změn běželo stejně jako loni navíc přibyla jedna občerstvovačka. Díky kvalitně obsazenému startovnímu poli se dal očekávat rychlý a těžký závod. Původně jsem chtěl tento závod díky náročnému programu vynechat, ale nakonec jsem se odhodlal a i přes značný tréninkový výpadek jsem se postavil na start. Úvodní kilometry po startu byly z mého pohledu docela pomalé (oproti loňsku, kdy se na Kozubovou běželo opravdu rychle). Chvilkami jsem se snažil trochu to vpředu rozběhnout, ale moc dlouho mi to nevydrželo. Do kopce mi později kluci poutekli a na Kozubové jsem byl cca šestý. Vše jsem si ale vynahradil v následném dlouhém seběhu kdy jsem se dostal do čela a běžil si svoje. Naše čelní skupinka se docela osamostatnila a získala značný náskok. V následném výběhu mi však kluci opět utekli a vypracovali si několikaminutový náskok. Naštěstí přišel opět seběh a první občerstvovačka, kde jsem to zase trochu stáhnul.

Tady doznala trať malé změny o které jsem nevěděl, a když jsem viděl jak běží Pan Kasalík proti mě, vůbec jsem nechápal (náskok však měl veliký, to jsem pochopil moc dobře). Ta malá změna trati mě dostala trochu do pasti, protože jsem nevěděl co mě dál čeká. V tu dobu jsem se pohyboval na pátém místě s minimální strátou na druhé, třetí a čtvrté místo. PO chvíli jsem opět začal poznávat trať z loňska, na kterou jsme se opět napojili a opět jsem si mohl v klidu běžet svoje a soustředit se na soupeře. Věděl jsem, že mě čekají ještě tři stoupání a jeden velký seběh po sjezdovce. Celou dobu jsem si závod docela užíval, i když mi to do těch kopců moc neběhalo, tak jsem nikde nebloudil a s myšlenkou další občerstvovačky jsem běžel dál. Nebýt totiž té druhé občerstvovačky, tak bych asi zahynul žízní, byl jsem z předchozí akce v Alpách docela dehydratovaný a za celý závod jsem zde vypil přes dva a půl litru tekutin! Smířený s pátým místem a vidinou cíle jsem si to už v poklidu klusal až pod stoupání na Velký Polom, které jsem šel opět v pochodu. Loni jsem zde přišel o druhé místo, letos nikdo nikde paráda. K mému velkému překvapení jsem se v následujících kilometrech dostal na čtvrté místo, sběh po sjezdovce jsem si užil náramně a už mě čekalo jen pár kiláků do cíle do kterého jsem doběhl na tom slavném nepopulárním čtvrtém místě s desetiminutovou ztrátou na Pana Kasalíka, který odběhl vynikající závod!

Po roce tedy opět povedený závod, skvělá organizace v čele s Honzou Weberem, parádní zázemí, super lidi a nakonec i dobrý výsledek!